úterý 10. července 2012

kniha, která mě rozbrečí – 30 day book challenge


Je to pár let, co už u knížek nebrečím. Je mi z nich úzko, smutno nebo si jen stýskám, že už kniha skončila, ale slzy už většinou neroním. Když jsem byla mladší, stávalo se mi to častěji, a tak musím přiznat, že mě rozplakalo, když umřel Sirius Black, brečela jsem, když ve Stínu na severu zemřel Frederick a hodně jsem plakala u knihy Dívka s pomeranči od Josteina Gaardera.

Jostein Gaarder – Dívka s pomeranči

 

bux.cz
Jostein Gaarder píše knihy s filosofickým nádechem. Někdy s větším, třeba v případě Sofiina světa, kdy provádí čtenáře dějinami myšlení, a někdy s měnším, kdy něco málo z filosofie umně zabalí do příběhu. Jedním z takových děl je Dívka s pomeranči.
Patnáctiletý Georg žije se svou matkou a jejím přítelem. Jednoho dne objeví dlouhý dopis, vyprávění, co mu adresoval jeho vlastní otec těsně předtím, než zemřel. Povídá mu o tom, jak potkal dívku s pomeranči, jak se s ním potkává v době psaní dopisu a přečte si to jiný Georg – ne čtyřletý, ale mnohem starší. Uvažuje, kam se svět posune a předává Georgovi mnoho svých myšlenek.
Kniha je velmi silná a ukazuje nám krásný vztah otce a syna. Nevím už, co přesně mě na knize rozplakalo, ale není to kupodivu, protože Gaarder je výborný vypravěč a hledač zajímavých témat pro román.

4 komentáře:

  1. Tuhle knihu jsem kdysi četla. Příjde mi úžasná. Jsem velká fanynka JOsteina Gaardera hlavně kvůli naprosto dokonalému Sophiinu světu. Jedné z nejlepších knih, které jsem v životě četla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musím úplně souhlasit! S tou výjimkou, že Sofiin svět pro mě není jeho nej knížka. Je to skvělý nápad a tak, je to velmi podnětné, ale měla jsem trochu dojem, že se na začátku vystřílel sud střelného prachu skvělých nápadů, pak to dlouho, dlouho bylo trochu monotónní a pak přišel bomba konec. No, a ta monotonní část na mě byla moc dlouhá. I když kdo ví, možná jsem to jen četla jako příliš malá a dneska bych si to užila celé.=)

      Vymazat
  2. Josteina Gaardera mám moc ráda :-) Sofiin svět je srdcovka, protože mě s ním seznámila a navíc mi přiblížila filosofii a ráda se k ní vracím, Dívka s pomeranči je krásná a dojemná, přesto mi přišla trochu dětská. Nejradši mám od něj Tajemství karet, aspoň prozatím. Pokud jsi nečetla, vřele doporučuji :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tajemství karet je skvělé! Úplně mě nadchlo. A se smíchem vždycky vzpomínám, jak jsem se ztrácela v dějových rovinách, co zprostředkovávala kolibří knížka. Dokonce jsem si ho nechala někdy kdysi koupit od našich do vlastní knihovničky.=)
      A k Dívce s pomeranči mám prostě nějaký citový vztah, který nechápu.=)

      Vymazat