Brněnská knihovna Jiřího Mahena
Včera jsem se v Brně přihlásila do knihovny. Neměla jsem totiž v novém městě zrovna co na práci, tak nezbylo, než si vypůjčit nějakou knížku, abych mohla vyplnit chvíle, kdy zrovna nejsem ve škole (i o prvních vysokoškolských dnech bych vám mohla povídat, ale to je zase trochu jiná).V Knihovně Jiřího Mahena je prý slušný výběr beletrie. A počítám s tím, že odbornou literaturu snad zatím seženu v univerzitní knihovně. Čekala jsem něco ohromujícího, když to má být obrovská knihovna a přiznám se vám - byla jsem trochu rozčarovaná. Jsem zvyklá na velikou, přehlednou libereckou knihovnu, kde je jasné, kde co najdete, vše je v jedné velké hale a pěkně architektonicky vyřešené, takže vám ta hala ani nepřijde tak veliká. A brněnská Mahenka?
Je ve starší budově, bude podle toho také vypadat, to jsem si měla uvědomit. Knihovna je roztahaná ve spoustě malých místnůstek a mám pocit, že je tam těch knížek hrozně malinko. Při hledání v katalogu jsem zjistila, že je spousta věcí ve skladu. Budu si tedy asi muset zvyknout žádat si o knížky ze skladu.
Na druhou stranu jsou tam dostupné i docela žádané tituly. Konečně jsem tedy narazila na Norské dřevo a budu si ho moci přečíst a taktéž na Americké bohy. Takže ten fond knihovny bude asi hodně slušný. Jen jsem se v něm asi zatím nedovedla vyznat.
Bohužel jsem pak spěchala, nabrala jsem si tedy jen pár knížek a utíkala jsem na privát. Budu muset knihovnu ještě prozkoumat a třeba nakonec napíšu namísto rozpačitého povídání nějaký nadšený článek. Myslím si totiž, že je třeba si zvyknout a prozkoumat.=)