středa 4. února 2015

knihy, které si (podle mého názoru) musíte přečíst

Znáte tu otázku: "Jaká je tvoje nejoblíbenější kniha?" Neumím na ni jednoduše odpovídat. Kdybych nad tím moc nepřemýšlela, řeknu asi, že jsou to všichni Harry Potterové, protože jsem s nimi prožila v jejich světě nejvíc času, a nejčastěji se k nim vracím. Harry Potter je moje pozkoušková literatura. Do Bradavic utíkám, když to v našem světě nestojí za nic a já chci pryč. K Harry Potterovi jsem si domýšlela a domýšlím další příběhy. Harry Potter bylo moje dětství. Harryho Pottera budu muset mít vždycky v knihovničce. Postavy z Harryho Pottera ve mně žijí jako kdyby byly skutečné. V Harry Potterovi hledám moudra, ve kterých vidím snad ještě více, než v nich je a asi navždy budu mít v hlavě: "Je mnohem snazší odpustit tomu, kdo se mýlil, než tomu, kdo měl pravdu."

Rowlingová vytvořila svět, který je hned po tom našem nejbližší mému srdci a proto se k ní tak ráda vracím.
 

Jenže odpověď vážně není tak jednoduchá. Moje nejoblíbenější knihy jsou nejoblíbenější z různých důvodů, nejen pro jejich dokonale vymyšlený svět. Proto bych tu chtěla vytvořit přehled toho nejlepšího - nejlepšího z různých pohledů. Budou to knihy, které bych vám doporučila na různé nálady, na různé chuti ke čtení.

A jaké jsou tedy ty mé nej?

S nej myšlenkami

dívka s pomeranči - jostein gaarder

bux.cz
Začněme pozvolna a nenásilně. Gaarder je norský spisovatel, který píše především pro děti a mládež. Za dobrými příběhy jsou myšlenky, které předává. A protože mám k jeho myšlenkám blízko, ráda sahám po jeho knihách. Rozumím mu a cítím se klidnější, protože mám pocit, že někdo další rozumí tomu, co mám v hlavě já.

Ve všech knihách se nakonec dostává k podobným tématům. Nejjednodušeji a nejjasněji mi je předal v Dívce s pomeranči. Ještě dneska si pamatuji, jak jsem ležela na posteli a plakala jsem po dočtení. Měla jsem na posteli modré prostěradlo, tak přesně si to vybavuji. Nepotřebuji od něho komplikované sítě myšlenek, tady všechno řekl jednoduše a tak já to mám nejraději. Laskavý, smutný a plný příběh. To je Dívka s pomeranči.



na východ od ráje - john steinbeck

bux.cz
Na východ od ráje je největší překvapení mého čtenářského života. Myslela jsem si, že to bude nuda a zamilovala jsem se do ní. Chcete-li dobrou klasiku, která se bude číst jako po másle, s dokonale propracovanými postavami, u kterých budete ještě roky po dočtení rozpitvávat jejich pohnutky, Na východ od ráje je ta pravá. U ní jsem pochopila, že jsem nezdolný optimista a věřím, že můžeme v našem životě hodně věcí ovlivnit, i když tak nejspíš nebyla myšlená. Na východ od ráje má ty nejpropracovanější postavy, bavily mě i zdánlivě nezajímavé popisy a vím, že se k ní budu vracet.








nesnesitelná lehkost bytí  - milan kundera

kosmas.cz
Nesnesitelná lehkost bytí a v ní potažmo zosobněná celá Kunderova tvorba je moje největší čtenářská schozofrenie. Miluji Kunderu a zároveň ho nenávidím. Jsem snílek a věřím v lásku a věrnost. Kundera píše skvěle, miluji jeho knížky a nenávidím jeho cyniku. Nesnesitelná lehkost bytí je to nejlepší, co jsem od něj četla. Víc toho říct nedokážu. Jednu dobu jsem ho považovala za svého nejoblíbenějšího spisovatele, protože byl součástí mé pózy žití v hrozném světě. Teď jsem ze sebe vypustila své citlivé já a tak mám ke Kunderovi ty nejambivalentnější pocity.









S postavami, které mě inspirovaly

Samozřejmě bych i v jiných, než těchto knihách našla postavy, které mě inspirovaly k tomu být jaká jsem a jakou se chci stát. Ale tyto mám ráda především z důvodu, že je v nich sebevědomá, kreativní a svá ženská postava. Protože taková bych někdy chtěla být.


třetí přání - robert fulghum

fulghum.cz
Moc se mi líbí, co o této své knize Fulghum sám píše na přebálce. Jednak, že napsal román, který by si on sám chtěl přečíst. To se mi moc líbí. Ráda čtu knihy, které jsou pozitivní, ale zároveň toho v sobě mají o hodně navíc. Takové je Třetí přání a našla jsem málo knih, které toho "navíc" mají tolik a u kterých mi není do pláče. Druhá věc, kterou někde píše - je to kniha o lásce, ale bez toho, aby se v ní objevilo slovo láska. Nejsem si jistá, jestli skutečně slovo láska v knize nezaznělo, ale myslím, že se mu podařilo psát o spoustě druhů lásky bez toho, aby hrdinové pořád řešili, zda ho tenhle má rád atd. A hlavně! V knize je Alice a ona i kniha jsou neskutečně kreativní a motivují k tomu být blázniví a tvořiví! Kdybych někdy napsala knihu, chtěla bych, aby měla podobné působení, jako Třetí přání a Alice.




černobílý svět - kathryn stockett

kosmas.cz
V Černobílém světě je Skeeter. Ví, co chce dělat a pracuje na tom. Společnosti jí hází klacky pod nohy a opovrhuje jí, ona se ale nevzdá. Zároveň pro ni není jednoduché házet myšlenky jiných za hlavu a bojuje tak i sama se sebou. A proto ji mám tak ráda. Protože tyhle boje sama se sebou svádím dennodenně a zdaleka nejsem tak statečná a silná, jako Skeeter. Román o psaní, o rovnoprávnosti černých a bílých a o tom, kterak být sama sebou. Motivující a obdivuhodné.











Ty, u kterých házím starosti za hlavu

Co si budeme povídat - nejčastější motivace ke čtení je vypnout, užít si to, bavit se. Tohle jsou knížky, které mi přesně tohle dávají. Jsou to laskavé, nekomplikované, milé vtipné romantické knížky. Právě proto, že jsem od nich nic nečekala, jsem si je zamilovala jako nejlepší oddychové příběhy, nehledám v nich nic navíc a v mojí knihvničce mají své čestné místo. Protože číst proto, že mě to baví, mě baví. ;)

polibek pro annu, lola a kluk od vedle a isla and the happily ever after - stephanie perkins

Nevím, čím mě oproti ostatním romantickým knížkám Stephanie Perkins uchvátila. Nejspíš tím, že umí vytvořit klučičí postavy, které si zamilujete. Tím, že ve mě vytváří dojem, že není nic krásnějšího, než když je člověku -náct a je zamilovaný. Tím, že dovede popsat lásku tak, že se usmíváte jako blbečci a moc si užíváte moment, kdy se její hrdinové poprvé políbí. Jen prosím nečekejte příliš a ty knížky si prostě jen užijte. Nejradši mám Islu, protože jsem stejně nesebejistá a nesebevědomá jako ona a její boj, kterým si prochází v knížce, bojuji den co den. Během roku 2015 by měl vyjít její překlad, tak si na ni najděte chvilku. A obálky vám sem nedám, protože se mi vůbec nelíbí, tak!



série Diamanty - Kerstin Gier

Střední škola, cestování časem, první láska, spousta srandy, sebeironie, milá, ztřeštěná a nijak výjimečná hlavní hrdinka. Čte se samo, má to krásné obálky. Nevím, jak ji dál popsat. Diamanty jsou jako kakao před spaním. Je to dětinské a pohladí vás to po duši.

cooboo.cz
cooboo.cz
cooboo.cz

8 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Souhlasím - krásné, laskavé knížky.=) Děkuji za milý komentář.=)

      Vymazat
  2. Děkuji za skvělé tipy, Dívka s pomerančí tu na mě čeká, Třetí přání a Černobílý svět mám v hledáčku již dlouho, ale znáš to, tolik krásných knih a tak málo času, mohla bych taky dočíst Drahokamy, četla jsem jen Rudou a Polibek pro Annu mě kupodivu nikterak nevzal a já takové knížky mám ráda, asi byla ve špatný čas ve špatných rukou :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě si na ně najdi čas, já je mám všechny opravdu ráda. A Drahokamy jsou prostě super oddechovka, takže je dočteš ani nemrkneš.

      Mně Polibek pro Annu nadchnul asi částečně i proto, že jsem od něj čekala oddechovku, kterou záhy zapomenu a přitom, světe div se, mě fakt bavil. Ale každému sedne něco jiného, já třeba zase nepřišla na chuť Kateřině Petrusové. ;) A přitom to člověk moc logicky nevysvětlí, proč jedno ano a druhé ne. =)

      Vymazat
  3. Tedy to je snad poprvé, co si u projektu typu "nejlepší knihy" celou dobu říkám "Hej, to jsem četla...a to taky!" :) Chybí mi už jen Černobílý svět a i na ten se brzy chystám. Skvělý výběr :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě těší, že se ti líbil. =) A Černobílý svět je fakt parádní knížka, hodně dobře se mi četl, tak doufám, že se ti taky bude tolik líbit. =)

      Vymazat
  4. Ja otázku "Jaká je tvoje nejoblíbenější kniha?" nemám úprimne rada. Ono je to neskutočne ťažké, keď tých kníh prečíta knihomoľ veľa, desiatky každý rok. Dívka s pomeranči sa mi ale tiež mimoriadne páčila a od Fulghuma mám rada Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím s tím, že školka od Fulghuma je báječná - jeho fejetony mám vždycky někde po ruce. Čtu si je, když se probudím z noční můry a v podobných případech. =)

      Vymazat