Moje kamarádka A. čte pomalu. Sama to o sobě říká. Někdy čte knížku i několik týdnů. Nechápu to. Nedovedu si to představit. Na druhou stranu mi pak o mnohých postavách a okamžicích řekne tak fascinující postřehy, že nevycházím z údivu. Když to trochu přeženu, mám dojem, že A. je knižní gurmán a já jsem jedlík, konzumní čtenář.
Velmi často čtu knížky na jeden zátah. Po celou tu dobu knihu prožívám, je mi jen kupodivu, že jsem se někdy do samotného příběhu skutečně nepropadla. Nejednou končím se čtením v pozdních nočních hodinách (je to jedna z mála situací, kdy zvládám ponocovat - jen dobrá kniha mě udrží při bdělosti), následně o příběhu nejednou sním. Poněkud nepříjemné je, když kniha neskončí právě vesele. To si pak jako ochranu před noční můrou musím přečíst alespoň jeden fejeton od Fulghuma.
Můj prožitek s knížky je tedy krátký a intenzivní.
Je zajímavé, jak se mé dojmy liší s postupujícím časem. Někdy mám dojem, že hlubší poznatky si odnesu jen z knížek, které mnou hluboko pohnuly, které jsem četla vícekrát a nebo z takových, které jsem následně důsledně rozebrala s někým dalším.
Jsem už dva a půl roku z gymplu a právě toto rozebírání knížek je to, co mi chybí. V posledním roce jsme měli literární seminář a povídání o přečtených knížkách mi přineslo opravdu hodně poznání a hlubšího ponoření do knih. Bylo velmi přínosné, že jsme měli profesorku, která uměla klást dobré otázky. Této schopnosti si na lidech stále více vážím.
 |
| http://tatucya.com/2011/08/20/hoppipoppi/ |
Možná si tuto svoji touhu vybíjím tady na blogu. Ráda píšu o něčem, co jsem četla. Srovnám si myšlenky o knize a i po delší době jsem schopná ji zhodnotit a říci, co mě na ní nějvíce nadchlo.
Moje kamarádka A., která čte pomalu tohle všechno nejspíš zvládá už v průběhu čtení. Žije s knihou déle a má tedy čas si o všem udělat větší přehled. Já to neumím. Při vracení se ke knížce sice zůstávají myšlenky autora, ale prožitek je už přervaný a musím se do příběhu znovu nořit. Na film se lidé taky nejraději dívají v jednom kuse. S knihou to mám stejně.
Učím se více vnímat. Čtu více poezie, tu nemůžu hltat. Snad mě to básníci s Hrabětem, Skácelem a Máchou v čele naučí.
Já jsem občas "hltavý" čtenář, občas čtenář "gurmán". U mě to spíš záleží na knize :) Ale jsem na sebe jako na čtenáře strašně hrdá kvůli pokroku, který jsem během let prodělala. Kdysi jsem byla posedlá akcí, přeskakovala jsem dlouhé popisy a pokud se na každé stránce nestalo něco šokujícího, tak jsem knihu znuděně odkládala. Teďka jsem konečně dospěla a užívám si i nedějové části, mnohem víc prožívám myšlenky postav a celkovou atmosféru příběhu :)
OdpovědětVymazatA na gymplu jsme taky měli literární seminář, ale vypadalo to tak, že se chodilo do divadla a do hospody :D takže asi tak :D
Jéje, to musel být sranda literární seminář. =) Já se k tomu pokroku snažím dohrabat. Ale jsem hodně vybíravá - často knížky nedočítám. Naposledy to bylo třeba Na křídle větrného mlýna od Kožíka, což mi doporučila babička. Bylo to moc rozvleklé a k ničemu to nesměřovalo. Tak gratuluji k tomu, že se ti ten pokrok povedlo dotáhnout k tvé spokojenosti.;)
VymazatJá jsem asi tak napůl, ale je paradox, že čím víc, se mi kniha líbí, tím víc času s ní trávím, jako kdybych si jí schovávala, užívala si pomalu každou stránku, když jí zhltnu jen tak, mám pocit, že kolem mě jenom proletěla :)
OdpovědětVymazatJé, tak to je opravdu poněkud paradoxní. Já vážně knížky, které se mi líbí nejvíc, šíleně hltám. Sice bez přeskakování, ale opravdu je čtu šílenou rychlostí a hlavně většinou v kuse.=) Když chci s tou knížkou zůstat déle, tak ji jednoduše čtu znovu. Oproti ostatním čtenářům čtu opravdu hodně knížek opakovaně.=)
VymazatMně paradoxně kniha přestává bavit, když ji čtu moc dlouho. Možná je to způsobené tím, že jsem zvyklá "konzumovat" kvanta knih. Přesto z nich mám, řekla bych, dost :-) Neumím moc přečíst knihu na posezení, ale když s ní trávím víc jak pár dní, začínám být unavená a cítím, že je něco špatně :-D
OdpovědětVymazatJo, myslím, že ten pocit, který se ti dostaví po několika dnech čtení asi znám. =) Mně vážně knížky nejvíc vyhovují v jednom kuse, no.
VymazatMyslím si, že co se vnímání všech aspektů knížky týká, mám ještě nějaké rezervy. Ale to, že o přečteném následně píšu mi v tomto vážně pomáhá.