Mám dojem, že v době, kdy je člověk spokojený, nemá potřebu psát. Už mnoho moudrých řeklo, že z utrpení, smutku a trápení pramení tvůrčí síla, a já s nimi musím souhlasit. Ale teď jsem se rozhodla, že zkusím toto pravidlo porušit.
A co tu bude? Trocha dojmů z přečtených knížek, mezi nimi někdy vykoukne komentář k filmu, který stojí nebo naopak nestojí za vidění a třeba i střípky z jiných oblastí. Zkrátka se pokusím náhodného čtenáře nadchnout pro má oblíbená dílka nebo v něm alespoň vzbudit zvědavost.
Přeji vám pěkný den. Vaše Pampeliškové chmýří
Díky ti, díky za to, že jsi mi okomentovala článek, protože bych jinak na tvůj blog asi nepřišla!
OdpovědětVymazatZamilování na první pohled a navíc mám pocit, že jsi mi celkem podobná. Tak sem se tedy BUDU vracet! :-)
Jéje, to mám radost.=)
VymazatJá se na tvůj blog také ráda vracím právě pro ten podobný čtenářský vkus a podobně. =) Tak přeji šťastnou ruku na knížky a ať ti to dobře píše, ať vím, po čem mám v knihovně sahat.;)