na zahřátí při pošmourném podzimním dni

Podzim a potažmo i zima jsou období, ke kterým patří hrnek horkého nápoje a zachumlání se až po uši. A já to mám takhle moc ráda. Nejlépe, když si zrovna hřeji prokřehlé nohy u topení a prsty mi pomalu rozmrzají obepínajíc krásně teplý hrníček. Každému knihomolovi je hned jasné, že k dokonalosti pro tuto chvíli zbývá ještě ta pravá kniha. K jakému nápoji kterou? 

Rooibos s mlékem - Diamanty od Kerstin Gier

Tak tohle je můj oblíbený podzimní nápoj. Je jemnější, než kdybych si mlékem dochutila čaj černý, zároveň má v sobě zemitost spadaného podzimního listí. Kde se pije čaj s mlékem? Anglie! Pojďme na to ale s trochu jemnějším dozvukem a milým, prostým příběhem a máme nápoj stvořený pro Rudou jako rubín, Modrou jako safír a Zelenou jako smaragd. Spolu s knížkami od Stephanie Perkins řadím tuhle trilogii k mým oblíbeným oddechovkám, stejně tak jako si ve chvílích klidu dopřávám rooibos s mlékem. Chcete-li si odfrknout a pousmát se nad pěknými řádky, nemůžete sáhnout vedle.

Černý čaj - Prázdné místo od J.K.Rowling

Tak silný a temný, že už ho ani nemám ráda. A přesně takové je Prázdné místo, pochmurné jako podzim nad ránem s hrnkem černého čaje. Je silné, působí, ale pro mě už je to příliš na to, abych si knihu zamilovala. Třeba je Rowlingová pro dospělé tou pravou pro zaplnění prázdného místa v knihovničce všech milovníků silných a temných věcí.




Zelený čaj - Pravidla moštárny od Johna Irvinga


Zelený čaj je ráno. Poněkud trpké, protože se nechce z peřin, ale krásné a svěží, s příslibem probuzení a jedním hlubokým tónem. Mám ráda rána. Stejně tak jako mám ráda Pravidla moštárny. Je to ranní kniha, pronikavě krásná jako rozbřesk s úžasnou hloubkou, dává rozprostřít příběhu natolik nečernobílému a fascinujícímu.




Černý čaj mlékem - Anglické listy od Karla Čapka

Tady není co řešit. Čaj s mlékem je jasná Anglie. Mimochodem znáte tento obrázek?

 

reddit.com

V něčem je tento suše vtipný obrázek pěkně sedící k Anglickým listů. Čapkovy cestopisy zdaleka nejsou jen místopisné, hodně se zanořují do povah národa. Z určitého pohledu je tu plno stereotypů, ale vždy jsou podány tak, že nikoho neuráží. Čapek i stereotypy dovede popsat mistrně a neurážlivě. Obzvlášť doporučuji jejich rozhlasové zpracování. Již jsem o něm něco napsala.



Zázvorový čaj - Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové

Štiplavý a krutý, vyštípe vám z krku i toho posledního bacila, přičemž Vyhnání Gerty Schnirch z vás vyštípe spoustu emocí. Velmi emotivní, smutný a drsný válečný příběh. Zázvorový čaj si po něm dáte ještě jednou, aby vás trochu zahřál poté, co vám z knihy bude běhat mráz po se Kateřině Tučkové v knihách stává. Je to ale pěkná kniha. Doporučuji ji požívat oslazenou medem.

Svařák - Malá vánoční povídka od Ludvíka Aškenázyho

Svařák jsou už jasně se blížící vánoce. Prohřejete si o něj prokřehlé prsty a okolo vás budou vánoční kapři a jiné symboly vánoc. Stejně tak i v této knížce.
Malý chlapec se  o vánocích ztratí. Potká se s čerty, lampářem a jinými postavami. Vánoční Praha získává nečekané kouzlo. S trochou nadsázky jde o Malého prince z českého prostředí. Alespoň náladou. Příběh výborně zdramatizovalo Divadlo v Dlouhé jakožto Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka. Jděte, pokud budete mít příležitost, neprohloupíte. Navíc si v příběhu naleznou své jak děti, tak dospělí.


Ohřátý jablečný mošt se skořicí - cokoliv od Fulghuma

Pokud na vás padnou podzimní chmury, je tu jednoduchá záchrana. Ohřejte si jablečný mošt, přidejte špetku skořice na zahřátí duše a přečtěte si Fulghuma. Ať už to bude Mateřská školka, Ach jo, Už hořela nebo kterákoliv jiná knížka, neprohloupíte. Účinek je zaručený. Tyto fejetony jsou moje první pomoc po nočních můrách, vždy je mám někde poblíž.



Co vy a podzimní čtení? Čím podporujete/zaháníte tu sychravou pozdně podzimní náladu? A čím si přitom zahřejete prsty?