bratři bavettovi - kateřina petrusová

databazeknih.cz

Když jsem v recenzi na Jeden den psala o tom, že v rámci svých chutí na romantické knížky jsem si přečetla i kdejaké blbosti, narážela jsem právě na tyhle knížky. Velmi ráda čerpám inspiraci z jiných recenzí a když jsem slyšela, že jde o pěknou a hlavně velmi vtipnou romantiku, říkala jsem si, že to bude parádní odpočinek mezi zkouškami. No, nebyl. Rozhodně se do fanklubu Kateřiny Petrusové nepřipojím a myslím, že další knížka od ní už mě nenaláká.

Už obálka se mi moc nelíbila, ale držela jsem se toho, že bych neměla soudit knihu podle obalu a pustila jsem se do ní. Začátek nebyl tak špatný. Příliš jsem nevěřila tomu, že česká autorka píše knihu odehrávající se v americkém prostředí, ale dalo se to skousnout. Sama takové zkušenosti nemám, takže nedovedu posoudit, jak moc se jí to povedlo. Na druhou stranu ona mafiánská zápletka by působila v českém prostředí ještě o mnoho absurdněji, než v tom americkém. Nejprve jsem se bavila - starat se o dospělého muže, co se chová jako dítě, není zas tak špatné. Nevěřila jsem tomu, ale kniha v tomto směru snese hodně. Někdy jsem se i zasmála, hlavní hrdinka Paige nebyla úplně špatná a malý velký Mikee byl poměrně roztomilý. Když ale došlo k bodu obratu a zcela jasnému začátku jejich románku, protáčely se mi oči a říkala jsem si, že to snad nemůže autorka myslet vážně.

Už jsem přečetla leccos, ale takový kýč a předvídatelnost jsem od tak opěvované knihy nečekala. Celá zápletka od té chvíle za moc nestála a Paige mě začala rozčilovat.

Při rozečtení druhé knihy už jsem nenašla vtipu mnoho, počkala jsem si na setkání s postavami z minulé knihy a záhy poté jsem to odložila. Vtipu ubylo, z mého pohledu nevydařených pokusů o vtip přibylo, sladká romantika se mi přejídala čím dál více a začala mi vadit i absurdní zápletka s mafiány, která mi v první knize přišla divná, ale chápala jsem, že bez ní by to nebyla taková sranda.

A tak jsem si jako jednohubku mezi zkouškami namísto toho sehnala Rudou jako rubín od Kerstin Gier, ponořila jsem se do ještě absurdnější, ale o to lépe zpracované zápletky, protože radši fantazijní světy než tohle, a užívala jsem si puberťáckou romantiku. Abych to shrnula, Kateřina Petrusová je autorka, která možná nepíše úplně špatně - čte se to hezky, ale
obsah mě vůbec nezajímal a považuji ji za poměrně přeceňovanou autorku.